Na co myslím při běhání Nr.2 - hlavně si neobléct stejné tričko jako minule

Co si obléct na sebe? Přesně tohle se mi honilo hlavou během závodu Běhej Lesy. Už jsem to psala v článku, že moje mentální příprava na závod spočívala v tom, že jsme s Anetou a Markem ladili outfit. Je to přece strašně důležité :-D Marek napsal, že si vybírá oblečeni tak, aby na fotkách na blogu neměl na sobě pořád to stejné. A z Olomouckého půlmaratonu prý nemá ani jednu fotku, takže může klidně běžet v tom stejném :-D 

No a moje myšlenky se rozběhly, co jsem měla na sobě na kterém závodě? Mám to oblečení vyfocené? Kde tu fotku mám? V telefonu nebo ve foťáku? Tak pojďme na to :-)

Na první letošní závod Night Run jsem to s oblečením měla jednoduché. Běžely jsme jako Peachky v našem týmovém triku a v černých legínách. Jediné místo, kde jsem měla prostor něco ladit, bylo podvlíkací tričko. Chtěly jsme si s Vavřou vzít házenkářskou klasiku Hummel, ale bohužel jsem to triko zapomněla u mamky, tak přišlo na řadu Vikiho šedé kompresní Adidas. Od Night Runu jsem to tričko prohlásila za své, protože je super. Mám ho o několik čísel větší, takže není kompresní, ale je vítězné a prostě už je moje :-)

Další závod byl Pražský maraton a tady jsem poslechla radu zkušených - neber si nic, co nemáš vyzkoušené z tréninku. Volba byla jasná -  fialové triko Under Armour a černé legíny Nike. Líbí se mi ta barevná kombinace a navíc mi pak diváci (Viki, mamka, brácha a Deny) říkali, že jsem v davu šla dobře vidět :-) 

Potom jsem běžela 9km v rámci Hlučínského půlmaratonu. Ráno jsem vyzkoušela různé kombinace , několikrát se převlíkla, ptala se Vikiho a Viktorka, v čem se jim nejvíc líbím a nakonec to vyhrálo opět fialové triko :-) a legíny Asics. 

Český běh žen - Ten den bylo šílené vedro a start přesně v poledne. Kdybych měla odvahu běžela bych jenom v podprsence. Odvahu jsem neměla, takže přišla na řadu letní verze - fialové tílko Nike a černé šortky Nike. Vážně mám i oblečení v jiných barvách a běhám třeba v modrém nebo zeleném triku, ale když mám běžet závod, je fialová a černá jasná volba :-D

Olomoucký půlmaraton - Zkouším různé kombinace triček, legín a šortek a stejně nakonec skončím v nejoblíbenější kombinaci - fialové triko Under Armour a černé legíny Nike. Protože přece je to závod, co když mě nějaké jiné triko bude někde škrtit a legíny třeba budou padat? Nevadí, že v tréninku jsem ve všem ostatním odběhala spoustu kilometrů. Prostě fialové tričko opět v akci. Miluju ho. Kdybych věděla, že si ho tak oblíbím, koupila bych si jich víc. 

Na fotkách vidíte moje zatnuté pěstičky, jako, že "yes yes, mám to zasebou v osobním rekordu" :-D

Olympijský běh - Běžíme s Vavřou a Ladou, takže "Peach dress code". 

Běhej Lesy - Rozhoduju se, vymýšlím a jako největší konzerva běžím zase v tom stejném. Blog neblog, zase fialové tričko :-D

V neděli poběžím 5km v rámco Ostravského maratonu, tak jsem na sebe zvědavá. 

Mějte se hezky :-)

A.

Night Run Ostrava

Ráno jsem  šla venčit Ramona a provedli jsme u toho obhlídku trati. Dělám si legraci :-) Prostě jsem ho vzala do parku, kterým téměř denně běhám, a který mám hned za domem. Je fajn mít závod takhle blízko.  Běží se z Masarykova náměstí do Komenského sadů a kolem Ostravice zpět. Avon běh proti rakovině prsu je 5km, Night Run je 10km. Na mapku se můžete podívat na stránkách Night Runu.

Chvíli po páté hodině přijíždí Lada s Vavřou, parkují u nás před domem a společně odcházíme na náměstí, protože v 18:00 poběží svůj závod Viktorek. Je strašná zima, takže možná i kvůli tomu není na náměstí moc lidí. Vyzvedáváme si startovní čísla a hned máme jednu vtipnou příhodu. Pavla šla ke stolku s registracemi na 5km a tam jí řekli, že její jméno nemůžou najít. Po chvíli pátrání přišli na to, že se omylem přihlásila na 10km a navíc v jiné věkové kategorii. Pavla, která říkala, že i pět kilometrů je strašně daleko :-D Naštěstí to šlo ještě přehlásit. 

V 18 startují závod nejmladší děti. Přesunuly jsme se s Viktorkem na start a když jsem mu řekla, že musí oběhnout celé náměstí (330m), řekl, že takhle daleko on sám nepoběží a že chce běžet se mnou. Na tratí ho mohutně povzbuzovali holky, Viki s Peťulou a babička. Nakonec to krásně zvládnul, v cíli dostal medaili a slíbenou odměnu - bakugana. Později běží dětský závod Filip (syn od Pavly). Za naší bouřlivé podpory si doběhl pro bronzovou medaili. Potom Viki odvedl kluky domů a my jsme šly do KFC na čaj a převléct se. Potom už krátké rozběhání, rozcvičení, fronta na záchod a začalo řazení před startem.  

Ve 20:30 se startovalo na 10km, ve 20:35 na 5km. Popřály jsme si s babama hodně štěstí a  já s Barčou jsme zamířily co nejvíc dopředu ke startovní čáře. Tam jsme vymýšlely, jestli poběžíme spolu a na jaký čas se cítíme. Asi minutu a půl před startem přichází humorná příhoda číslo dvě. Zapínala jsem čelovku (povinná součást výbavy) a ta mi zůstala v ruce. Ulomila se z ní sponka, kterou držela na čelence a nemohla jsem ji najít. Barča dostala záchvat smíchu a já, když jsem ji viděla, tak taky. Startovní výstřel. Já s gumičkou kolem hlavy a baterkou v ruce jsem vyrazila, chtělo se mi smát, ale hlavně jsem se bála, ať mě nediskvalifikují, že nemám tu čelovku na hlavě. Od začátku se mi běželo dobře, někdy kolem třetího kilometru mě předběhla žena, o které jsem si myslela, že vystartovala hodně přede mnou. Chvíli jsme běžely spolu. Občas jsem se podívala na hodinky, jestli držím tempo, které jsem chtěla. Na pátém kilometru jsem měla čas 22:15, navíc kolem náměstí bylo dost lidí, kteří fandili, takže mě to povzbudilo a běžela jsem na druhý okruh. V parku mi fandil Viki u hlavní aleje i potom dole u řeky. Byla jsem moc ráda. Škoda, že v parku nebylo více diváků, protože by se určitě běželo ještě líp. Možná kdyby bylo tepleji, přišlo by se podívat víc lidí. těžko říct. Viki říkal, že divácky je Night Run atraktivní asi jako ploutvové plavání :-D 

C elou dobu mě předbíhali jenom chlapi, tak jsem si říkala, že asi neběžím špatně a začala si dělat naděje třeba na první pětku, protože díky tomu vysmátému startu jsem nevěděla, kolik žen může být přede mnou. Po druhé občerstvovačce jsem úplně ožila, neuvěřitelně mi zlehkly nohy a já jsem začala předbíhat dost chlapů, ktěří předtím předběhli mě. Pod mostem u řeky na velkých kamenech přede mnou spadl muž a začal kulhat, tak jsem na něj zavolala, jestli je v pořádku nebo něco potřebuje. Říkal, že vše ok, tak jsem běžela dál. Těsně před cílem u schodů na nábřeží čekal Viki a křičel na mě, ať makám a že přede mnou viděl jenom jednu ženu a že jsem asi druhá!!!!! Posbírala jsem všechny síly a dosprintovala do cíle. Tam už čekaly a fandily Peachky a prý ať se hned jdu podívat na výsledky, že jsem určitě doběhla mezi prvními. V cíli jsem ještě počkala na Báru. V klídku jsem si vyzvedla batoh z úschovny, oblíkla bundu a šly jsme zjistit, jak jsme tedy dopadly. Alžběta Mikolajková, 44:38:33, 1. Cože? Vždyť vím, že mě žena předběhla, tak jak můžu být první? Protože se výsledky vyhlašují podle jednotlivých věkových kategorií a ne ženy celkově. Juchůůůů, jupííí, jsem fakt první. Já jsem vyhrála. To není možné. Mám obrovskou radost. Tančíme s Peachkama pod pódiem jako na plážovce a čekáme na vyhlášení výsledků. Na stupních vítězů se směju a moc si to užívám. Vyhrála jsem medaili, plyšového medvídka hariba pro kluky a spoustu dalších věcí. Když jsem přišla dolů z pódia, Viki mi dal pusu a řekl, že má obrovskou radost a že je na mě moc pyšný :-) :-) Nejkrásnější pocit :-)

A jak běžely ostatní? Oficiální výsledky jsou tady Barča splnila svůj cíl, zaběhnout pod 50min a skončila v kategorii osmá. Pavla na 5km byla ve své kategorii desátá. Vavřa chtěla být v cíli dřív než já, ať ji nepředběhnu a to splnila. Lada a Gelo běžely v klídku tak, jak chtěly. Pro Lukáška jsme vyběhaly 2800 Kč. Mise splněna :-) 

Co udělám příště jinak?

Vezmu si do batohu flašku s pitím. Hned po závodě jsem neměla žízeň ani hlad a potom později jsem si jako první drink dala Radegast dvanáctku. To nebylo ideální :-D

Koupím si pořádnou čelovku :-D

Zkusím běžet rychleji. Myslím, že jsem měla na to, abych běžela třeba o pět nebo deset vteřin na kilometr rychleji. To jsou zkušenosti, které nemám a sbírám je. V tréninku na maraton běhám většinu běhů volně a zrychlím jenom na pár kilometrů, takže jsem nevěděla, jak dlouho tempo kolem 4:40 vydržím. Tím si ale vůbec nechci stěžovat. Zaběhla jsem svůj rekord na 10km, běželo se mi výborně a moc mě to bavilo.

Takže na závěr bych chtěla organizátorům poděkovat za hezký závod. Moc jsme si to užily :-)

Ostatní fotky přidám později :-)

Peachky poběží pro Lukáška

V sobotu se v Ostravě běží Night Run a my jsme na něj s Peachkami přihlášené už někdy od zimy. Moc se mi na ten závod nechtělo, protože mi tak úplně nezapadá do přípravy na maraton a raději bych běžela dlouhý běh. Ale už jsem přihlášená a nechat tu registraci propadnout jsem nechtěla. Co teď? Od pondělí vymýšlím, jak se namotivovat J 

Budeme s holkama spolu a pak půjdeme na pivo. Takové peach/beach soustředění. Super. Těším se na ně moc, ale stejně bych si to pivo užila líp, kdybych ráno běžela dlouhý běh a večer jsme se potkaly. 

Renča mi psala, že každý závod jsou zkušenosti a je potřeba je sbírat. Naprosto souhlasím, ale závodní náladu mi to moc nezvedlo. 

Zaběhnu si rekord na 10km. Ten nejspíš zaběhnu, protože jsem ještě žádný 10km závod neběžela. Ale upřímně jsem teď tak natěšená na maraton, že tohle není úplně priorita. Co dál...... 

Pak jsem konečně včera večer dostala nápad, který mě nadchnul. Poběžíme ten závod pro Lukáška. Napsala jsem to Peachkám a ony souhlasily. Napsala jsem Marcele, taky souhlasila. Ok, jdeme do toho :-) Původně jsem chtěla, aby si každá z nás dala nějaký motivační prvek. Já jsem pro sebe navrhovala, že za každou minutu, za kterou to zaběhnu pod 50minut, dám dvě stovky. Vavřa mi řekla, že ona se svou současnou běžeckou formou si může dát stejnou motivaci, ale na 5km trati :-D Lada řekla, že si žádný cíl dávat nebude, ale přispěje i tak. Takže systém příspěvků jsme zatím nechaly otevřený. 

Každopádně v sobotu běžíme pro Lukáška a budeme moc rády, když se k nám přidáte!!!

Více informací o Lukáškovi najdete tady a na jeho facebookových stránkách tady

             Peachky – naše beachhandballové družstvo