CELKEM 57km + 44,5km = 101,5km
Pondělí 6.4. – volno
Úterý 7.4. – 6km
Volně 6 kilometrů s Viktorkem v kočáru
Černovírským lesem.
Středa 8.4. – 7km
Volně s Viktorkem v kočárku. Nalákala jsem ho na
prolízačky, kde jsme spolu ještě nikdy nebyli :-) Běželi jsme z Černovíra do Hlušovic. Tam pauza na klouzačkách a zpátky.
Čtvrtek 9.4. – 4,2km
Doma na pásu jsem chtěla uběhnout 5km. Peťula spal, Viktorek
se díval na Kosí bratry a celou dobu mi říkal, ať už skončím, že chce taky
běhat. Při uběhnutých 4,2km jsem to vzdala a pustila Viktorka trénovat na jeho
závod :-)
Pátek 10.4. – 7,3km
Úplně volným tempem Komenského sady s Peťulkou
v kočárku. Chtěla jsem původně běžet 10 kilometrů, ale Peťula se probudil
a že buď bude v kočárku stát nebo sám chodit, takže dál už to
nešlo.
Sobota 11.4. – volno
Neděle 12.4. – 20km 01:47:31
Ráno jsem se probudila s oparem na puse a bolela mě
hlava. Viki vstal s klukama a nechali mě skoro celé dopoledne spát. Chtěla
jsem dnes běžet svůj nejdelší běh 35km, ale nebyla jsem schopná. Jenom jsem na instagramu sledovala, kdo všechno
už ráno běhal a kolik. Byla jsem nervózní, že ten dlouhý běh dnes nedám a budou
mi chybět kilometry a že nevyzkouším ten energetický gel, co jsem chtěla. A
taky jsem měla normální regulární absťák po pohybu. Tento stav důvěrně znám už
z házené a hlavně potom z prvního těhotenství. Všichni kolem mi
říkali, jak mám odpočívat, dát si nohy nahoru a užívat si to. Brr :-D Vydržela
jsem to týden a pak mě Viki vyhnal, ať jedu na spinning, jinak mě zabije,
protože se mnou není k vydržení. No ale zpátky ke včerejšku. Nadopovala
jsem se vitamíny, Viki uvařil luxusní oběd a já jsem odpoledne ožila. Říkala
jsem si v duchu, že vyběhnu a úplně lehce dám 10 kilometrů, nebudu to
hrotit. Nakonec jsem uběhla 20 kilometrů volně s pár rychlejšímu úseky a cítila jsem se výborně. Vždy po takovém delším výběhu mám pocit mistra světa
a že ten maraton zaběhnu skvěle. Druhý
den ráno (když píšu tento článek) už je tento pocit vystřídaný pochybami a
obavami :-D
Běžela jsem podél Ostravice do Antošovic, pak podél Odry na
Landek a zpátky stejnou cestou do Komenského sadů. Z parku jsem
pokračovala na Slezskou, po Keltičkové až skoro na haldu Emu, kolem hřbitova
k Slezskoostravskému hradu. Pak ještě kolečko parkem, aby to vyšlo na těch
20km. Vyzkoušela jsem ten energetický gel a na maraton si ho určitě brát nebudu
:-D Moc mi ty gely neseděly už na házené, ale chtěla jsem tomu dát ještě šanci,
ale prostě ne :-) Tento mi nejvíc ze všeho připomínal test na těhotenskou cukrovku i
s následným pocitem na zvracení.
jehněčí s bramborami a špenátem |
Landek |
No teda! Časy dlouhých běhů máš výborné! :) Už máš stanovený cíl do Prahy?
OdpovědětVymazatAhoj, děkuji za pochvalu. Ty dlouhé běhy se snažím běhat volně, jak to všichni zkušení doporučují, ale většinou chci aspoň kousek cesty zkusit, jestli by to nešlo rychleji :-D Cíl se dost liší podle momentální nálady :-D Myslím si, že kolem 4:20 je to reálné, ale ve skrytu duše doufám, že se mi to podaří líp :-)
OdpovědětVymazatVeľmi pekné čísla :) ♥
OdpovědětVymazatℓα ℒιcσrηe - ℒa vie est ℓa petite ℓicorne.
❀ Giveaway o prírodnú kozmetiku
Děkuji :-)
Vymazat