Olympijský běh Ostrava 2015

Včerejší Olympijský běh měl rekordní účast a pro mě to byla jedna velká společenská událost :-) Byla jsem po sobotním závodě (a pobíhání kolem dětí) docela unavená, ale těšila jsem se na všechny kamarády a známé. Na startu nás bylo hodně z Rungo, protože jsme náš pravidelný atletický trénink přesunuli z oválu na závod. 

V16h startoval dětský závod a mezi účastníky byly i házenkářky, mladší žačky TJ Sokol Poruba. Jsou to velice šikovné dívky ročník narození 2002-3 a jejich trenéři se z nich snaží vychovat budoucí členky interligového A týmu. V rámci zpestření tréninku si proto přišly vyzkoušet jinou sportovní disciplínu a běžely závod na 1km. Nejrychleji z nich zvládla kilometrovou trasu Tereza Figalová. Příkladem holkám šla především trenérka Petra Vavříková, která sama běžela závod na 5km. Trenéři Aleš a Honza poskytovali psychickou podporu a tvořili základní tábor :-)

holky před závodem

a po závodě

paní trenérka Vavřa s číslem 15 

V 18 potom odstartoval hlavní závod, kde si závodníci mohli vybrat, jestli poběží 5km nebo 10km. Startovalo se z parkoviště u baseballového stadionu Arrows a hned pěkně na začátek do kopce, kolem stavárny ke Globusu. Před Globusem jsme odbočili do lesoparku a přes Plesnou jsme se vraceli k Arrows. Podle mého názoru moc hezká trať a tím, že se běželo nejdřív do kopce, pak zase prudce dolů, kousek lesem a finiš zadním polem baseballového hřiště, rychle to ubíhalo. 

Já jsem byla původně přihlášená na 5km, ale potom jsem se díky internetovému hrdinství přehlásila na 10km. Musím říct, že jsem ráda, protože první okruh (prvních 5km) jsem se dostávala do tempa a teprve druhé kolo se mi běželo líp. Začátek jsem rozběhla hodně volně, bylo to, jak už jsem psala, do kopce a navíc jsme se na poměrně úzké cestě proplítali mezi sebou. Taky jsem vůbec neuměla odhadnout, jak budu schopná běžet po sobotním půlmaratonu. Nakonec jsem byla hodně mile překvapená sama sebou, běžela jsem v pohodě, lehce a na poslední kilometry mi zbylo spousta sil. Posledních asi padesát metrů se mnou běžel Viktorek a vedle trati fandili Viki s Peťulou. V žádném případě jsem neběžela tréninkovým tempem, ale k maximálnímu výkonu to mělo taky dost daleko, protože všechny morálně volní vlastnosti jsem vypotřebovala v sobotu v Olomouci :-) Já sama jsem  měla ze závodu dobrý pocit až do chvíle, než přišel Viktorek a řekl mi, že je smutný, že jsem běžela strašně pomalu a nedostala jsem medaili :-) Medaili ale dostala naše atletická trenérka Tereza, která si po skvělém výkonu a osobním rekordu z půlmaratonu v Olomouci šla volnějí zaběhnout Olympijský běh a stačilo to na třetí místo :-) 

Dámská část Rungo Ostrava, která se účastnila závodu. Na fotce chybím, protože Peťulovi připadalo zajímavější pojídat antuku a kameny než čekat na focení :-)

Peachky Lada, Vavřa a já aneb příprava na plážovku

společná fotka s Ludmilou, vítězkou soutěže o startovné 

Celkový dojem ze závodu mám výborný a zázemí bych označila jako children friendly. Bylo moc fajn, že se závod dobíhal na baseballovém hřišti, takže bylo kolem hodně prostoru pro diváky a fanoušky. Děti mohly pobíhat po trávě a vedle restaurace bylo navíc dětské hřiště s průlezkami a pískovištěm. Pro mě jako běhající mámu ideál :-)

Na kompletní výsledky se můžete podívat tady a reportáž ze závodu najdete na Bezvaběh.