neděle 10. května 2015

Můj (ne)tréninkový týden 4.-10.5.

Tento týden se mi ani nechce nazývat tréninkový a kdybych měla říct jedno slovo, které by jej vystihovalo, je to únava. Od pondělí, kdy jsme konečně přijeli domů z Prahy, až do teď jsem prostě unavená. Cítím se strašně oteklá, tlustá a těžká. Strašně fajn pocit před dovolenou u moře. 

Oba kluci se taky snažili, aby maminka musela být neustále ve střehu. Například ve středu jsme byli v obchodě, kluci seděli oba dva ve vozíku, já jsem se otočila pro něco do regálu a najednou za mnou šílené pištění a řev. Rychle jsem se otočila zpátky a Peťula záchvat smíchu. Tak mu říkám, ať nepiští, že už jenom vezmu piškoty a jedeme. Otočím se pro ty piškoty a znovu pištění.  Prostě se jenom bavil tím, že na ten zvuk reaguju. Pak jsme se vrátili domů, já v jedné ruce Peťulu, druhou rukou jsem otevírala kufr od auta a brala nákup, Viktorek šel napřed. Z chodby jenom slyším: "Mamíí, dívej se, co umím." Lezl po zábradlí. Ale ne kolem schodiště, ale ze strany schodišťového zrcadla (nevím, jak se to řekne jinak) a byl už docela vysoko, takže takové tři metry dolů už by letěl... Poslední lepší kousek přišel dnes ráno, když se rozhodnul, že si sám umyje tenisky, aby je měl krásné (jeho slova). V koupelně potopa a nakonec ty boty utřel do bílého ručníku :-D

Pondělí - volno

Úterý - 6km 
Viki přišel relativně brzo z práce a já jsem se šla večer proběhnout pěkně volně parkem a kolem řeky. Během celého dne se snažím protahovat. 

Středa - volno
Byla jsem na masáži. Velice příjemné :-)

Čtvrtek
Nosila jsem ze školky do auta pytle s víčkama pro Lukáška. Můj jediný dnešní workout :-) Odpoledne jsem místo běhání po parku, běhala po obchodech. Šla jsem si koupit odměnu za zvládnutý závod - nové šortky a tílko na běhání. Taky jsem si chtěla koupit nové plavky, ale už v kabince při zkoušení šortek jsem se cítila jako kříženec velryby a hrocha, takže na plavky už jsem pak neměla odvahu.




Pátek
Odpoledne jsme byli na oslavě třicátin naší kamarádky Kači. Byla to parádní akce s milými lidmi. Mezi nimi dva běžci, kteří zvládli minulý víkend Perun Sky Maraton, respekt :-) No a pak se Radovan rozhodl, že postaví laťku a budeme skákat do výšky. Nikdo mi nechtěl věřit, že jsem nikdy v životě neskákala do výšky. Hned jsem to chtěla vyzkoušet a naučit se to.
Tohle je můj výkon po půl hodině tréninku. Vím, že můj styl nejvíc připomíná, jako kdyby někdo házel pytel brambor, ale stejně mám radost :-)


video


Sobota - 5km
Dopoledne jsem se snažila přemluvit Viktorka, ať si vezme kolo a jde se mnou běhat do parku. Kolo nechtěl, ale vymyslel, ať ho vezmu do kočáru a pojedeme nahoru na Slezskou na prolízačky. To byla celkem výzva, vytlačit do kopce dvaadvacetikilový náklad v kočáru byla fuška. Na hřišti jsem si udělala několik cviků z běžecké abecedy, výpady a pár dřepů. 

Neděle - 10km volně





Přeju vám hezký zbytek neděle a sobě, ať je příští týden lepší než tento :-)




6 komentářů:

  1. a závěr neděle taky nebyl k zahození ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Anička Ganzerová13. května 2015 12:19

    To ste ani na strednej škole neskákali do výšky? :) Ja sa pamatam, jak som sa vždy bála toho dopadu, a nabiehala som opačne ako Ty, z ľavej strany, čiže odrazová noha bola pravá, pokial sa nemýlim, a vždy som tam stála sama, bo ostatní sa rozbiehali z druhej strany :-D Ale bola to sranda, viac som ale obľubovala skok do dialky- do piesku :) A náhodou styl ala házení brambor, teda pytle brambor ..:) vypadá v spomalenom zábere docela elegantne. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt jsem neskákala, všichni se tomu diví :-D Na gymplu učitelé asi neměli odvahu vytáhnout laťku, když viděli, jak nám nejdou všechny ostatní sporty :-D

      Vymazat
  3. Ty blaho! Ty mas muj respekt! Ja bych teda pres tyc neskocila!
    Ve skole mi to nikdy neslo a myslim, ze ani ted by mi to neslo :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Mě to strašně bavilo a určitě bych to chtěla ještě někdy zkusit :-)

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře. Moc si jich vážím.