Poslední dva týdny na Floridě, Seaworld, Halloween a každodenní rozhodování

Tak už jsme na úplném konci, balíme a letíme dnes domů.  Ale ještě než odjedeme, mám pro vás fotky z posledních dvou týdnů v Americe :-)

Seaworld v Orlandu
Když jsem tam byla před třemi lety poprvé, řekla jsem, že už tam nikdy v životě nepůjdu. Ale čas obrousil negativní vzpomínky, já už jsem si pamatovala jenom to hezké a vyrazili jsme. Tentokrát bylo míň lidí a nebylo takové horko, což bylo fajn. Sice nemám moc ráda ten do očí bijící konzum, předražené suvenýry na každém kroku a celkový pocit, že jsme v plastovém městě, ale ty show s kosatkami a delfíny za to stojí. Bylo to krásné a klukům se to moc líbilo.

v první řadě jsou Viki s Viktorkem

Halloween
To je parádní svátek, děti v maskách a spousta čokolády :-) Šli jsme s klukama na "trick or treat" do kempu u pláže a potom do Siesta Key Village, malého centra našeho ostrova.

A tak jako vždy jsme čas trávili na prolízačkách a procházkou dobrodružným lesem (parkem) :-) "Maminko, hlavně dávej pozor, ať nám Peťulku nesežere aligátor. To bych nechtěl."

Každé ráno jsem řešila jestli kolo nebo běhání? Běhat budu celou zimu, jdu na kolo. No jo, ale budu běhat v zimě a ne po pláži a ráno bude smog.... Jdu radši běhat. Závažná životní otázka :-D

A na závěr jsem znovu neodolala a vyfotila se u zrcadla :-D Tyhle šaty Roxy miluju, lehké, vzdušné, perfektní :-) Taška - Steve Madden, boty - Olu Kai, svetr - Roxy

Mějte se krásně :-) 

A. 

Další týden v USA - New York na Floridě, laryngitida a samozřejmě běhání

Máme za sebou další týden na Floridě. Jaký byl a co jsme dělali?

Přijeli za námi na návštěvu Vikiho bratranec Martin s dcerou Amálkou a všichni společně jsme užívali koupání v bazénu a v moři. Viktorek s Amálkou byli úplně sladcí. Krásně si spolu hráli a večer se dívali na pohádky tak, že Amálka mu ležela na rameni, objímali se a anglicko - česky si povídali :-)

Pak bohužel Peťulka dostal laryngitidu, takže jsme se rozdělili. Já jsem byla s ním doma a kolem domu, aby nechodil na sluníčko a chlapi s dětmi byli na projížďce lodí nebo na pláži dívat se na západ slunce. 

S Martinem je to pro nás vždy výlet do budoucnosti, takže posloucháme, co zrovna frčí v New Yorku a pak čekáme, co všechno a kdy přijde i k nám. Zaujalo mě například, že jedna maminka od Amálčiny spolužačky píše blog a bude teď s celou rodinou půl roku zadarmo cestovat po resortech na Filipínách a psát o nich. Je to blog Hellobee.com :-)

Pro něj je to naopak návrat do minulosti a může s námi vzpomínat na české jídlo, filmy, dětství v devadesátých letech. Prostě všechno, co tak úplně nejde, když je vaše manželka Američanka. Poslední večer jsme u druhé láhve vína začali plánovat. Oba běháme. On ještě nikdy neběžel maraton. Bydlí v New Yorku.... Co jsme asi tak mohli vymyslet? :-D

Druhý den nám Newyorčani odjeli domů, my jsme vrátili tuto červenou krasavici a náš život se vrátil do starých kolejí :-)

Viktorek chodí na tři dopoledne v týdnu do školky. Viki pracuje. Já s Peťulkou se projíždíme na kole, chodíme na prolízačky nebo na pláž. A samozřejmě běhám :-)

říkala jsem, že to tričko teď budu nosit pořád

opravdu pořád :-D

A na závěr jedna fotka jako důkaz toho, že tričko někdy sundám a obleču si něco jiného. Moje první fotka outfitu :-D Nebojte, už to nebudu dělat :-D

Mějte se hezky :-)

A.

Další týdny na FLORIDĚ, fotbal, surfování a jeden splněný sen

Jak začít? Máme se skvěle, ale strašně rychle to utíká :-) A úplně nejjednodušší bude, říct to všechno fotkami. Bohužel jsem mizerný fotograf a budu na sobě muset zapracovat, ale pojďme na to :-)

Venice High School Football 

Tohle byl moc fajn večer. První domácí zápas středoškolského fotbalového týmu na pravé americké high school. Byly tam roztleskávačky, kapela, všechno přesně tak, jako ve filmech a seriálech. Na chvíli jsem si představovala, že jsem hlavní roztleskávačka a Viki nejlepší quaterback :-D A pak pěkně zpátky do reality. Víc jsem se už cítila v roli maminek, které prodávaly ve stáncích hotdogy :-)

První dva týdny tady s námi byla mamka

Triatlon. Sice jsem mu věnovala dva články, ale musím znovu. Nemůžu si pomoct :-)

Jídlo. Jídlo. Jídlo.

Užíváme si hamburgery, které milujeme. Samozřejmě jsem ani jeden nevyfotila, protože jsem fakt blogerka amatérka. Na první fotce je snídaně z Panera Bread. Sendvič byl super, ale dost vedle jsem šlápla s výběrem kávy. Chtěla jsem vyzkoušet Pumpkin Pie Spice Latte a něco tak sladkého a nedobrého jsem fakt nečekala. Na druhé fotce je homemade papája s mořskými plody, mňam :-)

Surfování. Paddleboard.

Zákon schválnosti funguje vždy a všude a největší vlny byly na triatlon. Kdy taky jindy, že :-D Fotku přímo ze surfování taky žádnou nemám. Foukal dost silný vítr, takže vždy jeden z nás surfoval a druhý byl doma s dětmi a neměla jsem odvahu říct někomu cizímu, aby mě fotil v moři. 

Taky jsem si myslela, že na paddleboardu se člověk nemůže zranit. Pokud si koupíte levné pádlo, tak to jde. Vikimu se zlomilo v ruce a tím ulomeným koncem se říznul nad kolenem. Výsledkem byly tři stehy a zákaz vody na deset dní. 

Teď už je po vlnách a já jsem si udělala krásnou vyjížďku sama do zátoky. Bylo to úžasné, ticho, klid,  žádné otázky :-) 

Dětské hřiště.
Dětské hřiště musí být a tohle je fakt moc hezké.

Sportujeme.

Tady jeden večerní výběh. Je tady sice teplo, ale i tady je podzim a stmívá se dřív než v létě. A s klukama jezdíme na prolízačky na kole.

Chlapi chodí na ryby.
Fotka s úlovkem musí být :-)

A na závěr jeden splněný sen :-)

Já jsem chtěla růžovou jako má Barbie, ale tahle je taky nádherná a rychlá a prostě zvykla bych si ji řídit pořád :-D

To byly naše tři týdny na fotkách :-)

Mějte se krásně :-)

A.

FLORIDA - WEEK 1

Tak už jsme na Floridě týden a já jsem konečně zasedla k počítači, abych napsala článek o tom, kde jsme, co tady děláme a jak se máme. Těch důvodů, proč jsem nic nenapsala dřív, je několik. Jeden z nich je, že mi prvních pár dní bylo strašně smutno. Minulý rok na podzim tady s námi byl táta, líbilo se mu tady a chodili s mamkou na procházky po pláži. Když jsem teď viděla, jak je na té pláži mamka sama, bylo mi z toho na nic a chvíli trvalo než jsem to nějak zpracovala. Další důvod byl, že jsem nenafotila žádné fotky. Samozřejmě jsem fotila kluky v bazému, kluky v moři, kluky u jídla... Takže jsem to pořád odkládala a až jsem dnes ráno našla na facebooku několikátou zprávu, že jak se máme a kde je nový článek, řekla jsem si, že už to fakt odkládat nechci. Na odpolední procházce s Peťulkou jsem nafotila aspoň okolí domu, ať vám mám co ukázat :-)

Kde jsme?

Jsme na Floridě ve městě Sarasota. Jezdíme sem pravidelně. 

Hodinu jízdy autem na sever je Tampa. Sportovní fanoušci určitě znají Tampa Bay Rays z baseballu nebo Tampa Bay Lightning z hokeje. Nejbližší město je Bradenton, kde je známá Bolletieriho tenisová akademie.

Celý den bylo jasno s modrou oblohou. Ale zákon schválnosti funguje všude na světě a když jsem šla ven nafotit okolí domu, zatáhlo se, aby ty fotky náhodou nebyly moc hezké :-) Na fotkách je náš dům a cesta na pláž.

Co děláme a jak se máme?

Máme se dobře. Užíváme si, že jsme celá rodina pohromadě. Je tady s námi i moje mamka, takže můžeme být s Vikim i sami dva bez kluků. Koupeme se v moři, koupeme se v bazénu, jíme dobré jídlo, čteme. Viktorek nám třeba včera řekl, že má strašnou chuť na rybu a rozhodl se, že nějakou uloví v moři do síťky. Asi půl hodinu to sám zkoušel a další půlhodinu jsme museli s Vikim lovit taky :-) Peťulkova nejoblíbenější zábava je naházet všechny hračky k vodě do bazénu a pak kolem bazénu tančit vítězné tanečky. A dost času trávíme samozřejmě na prolízačkách nebo potulováním se kolem domu, kde Peťula sbírá kamínky nebo honí ještěrky. Normální dovolená s dětmi :-) 

večeře v restauraci s mamkou 

Co je jiné proti klasické dovolené: 

Viktorek začal chodit do americké školky. Jednou jsem tam byla celé dopoledne s ním, potom už byl sám. Paní učitelka ho moc chválí. Každý den chytá víc slovíček, přestává se stydět a umí odpovědět na jednoduché otázky. Ostatní děti jsou na něj milé a pomáhají mu. 

Trénujeme s Vikim na triatlon. O tom napíšu ještě samostatný článek, protože nás to pohltilo tolik, že prostě musím triatlonu věnovat celý článek. A určitě nebude jenom jeden :-D

Nakupujeme. Nakupování v Americe to je proti nakupování v Ostravě úplně jiná hra na jiném hřišti. Kdo to někdy zkusil, ví, o čem mluvím :-D Zatím jsem byla jenom v pár oblíbených obchodech (Roxy, Nike, Banana Republic, Victorias Secret, Sports Authority), ale oblíbených jich mám mnohem víc. Škoda, že nejsem fashion bloggerka, hned bych nafotila nějaké outfity. To vlastně můžu i tak :-) 

tyhle nádherné zkušební kabinky jsem prostě musela vyfotit

Tak takhle se máme :-) Na další fotky můžete kouknout na mém instagramu utikej_mami_utikej nebo na facebooku. Klidně pište do komentářů, co vás ještě zajímá o Floridě, Americe, o běhání...... Ráda vám odpovím :-)

Mějte se hezky:-)

A.

Surfing holiday Tenerife

Někdy začátkem dubna nám volali kamarádi Barča s Honzou, jestli s nimi nechceme jet na dovolenou na Tenerife a poslali nám odkaz na hotel, který vybrali. My jsme v rychlosti koukli na obrázky - bazén, tobogán, naše děti se kamarádí a bude to pro ně zábava. Super, jedeme. Pak jsme si ale s Vikim řekli, že přece Tenerife leží v Atlantském oceánu a že se tam určitě surfuje. Začali jsme googlovat a našli spoustu krásných surfařských videí z Tenerife. Paráda, uděláme si surfařskou dovolenou. Od naší první (a zároveň poslední) surfařské dovolené už uplynulo pět let. Potom už jsme jenom pár dní jezdili na Floridě, když se blížila bouřka a zvedly se vlny.

Bydleli jsme ve vesnici Puerto de Santiago na západě ostrova v hotelu Playa Arena. Součástí hotelu byl i dětský koutek s prolízačkou ve tvaru pirátské lodě, kde kluci strávili spoustu času. Bazén byl vyhřívaný, navíc s dětským bazénkem a tobogánem. Na pláž to bylo kousek, odhaduju tak 50m. Jídlo výborné, all inclusive formou bufetu, takže pro nás s dětmi fakt maximální pohodlí. 

Jediná nevýhoda byla, že nejbližší surfařský spot ležel půl hodiny cesty autem daleko v letovisku Playa de las Americas. To cestování bylo s dětmi docela nepohodlné, ale stálo to za to. První den jsme se ptali delegátky z cestovky, kde jsou nejlepší místa na surfování a řekla nám, že nejvíc se jezdí v Medanu a pak v Playa de las Americas. Na mapě je to mezi Costa Adeje a Los Cristianos. 

První den jsme tedy vyrazili s Vikim a Viktorkem do Medana a zjistili jsme, že se tam nesurfuje, ale windsurfuje a kitesurfuje. Místní nás poslali do Las Americas na pláž Playa Troya. Tam to bylo moc hezké, čisté moře a vlny velké tak akorát. Trošku zklamání bylo, že pláže, kde se surfuje, jsou kamenité a ne písčité, takže jsme nemohli na vlnách vozit i Viktorka stejně jako v Americe. Parkrát se  chlapi sklouzli spolu, ale nebylo to ono.

půjčovna surfů a surfařská škola

Druhý den jsme jeli do las Americas i s Peťulou a mamkou, nechali jsme je na krásné písčité pláži a šli surfovat sami. V las Americas je podél moře promenáda, takže ideální na procházky s kočárkem nebo na  běhání. Běhali tady takoví ti krásní mladí chlapi, vypracované tělo bez trička, palmy v pozadí,  jak z časopisu :-) Spousta lidí taky jenom sedělo na lavičkách a pozorovalo surfaře. Těch surf spotů je tam několik a dělají se na nich různě velké vlny. Nejlepší jezdili zhruba dvouapůlmetrové vlny, my jsme celý týden jezdili asi metr až metrapůl vysoké na spotu, který místní surfařka nazvala "spot for idiots I mean beginners" :-D

Třetí den si Viki půjčil paddleboard a šlo mu to na něm líp než na normálním surfu. Byla jsem na něj fakt hrdá :-) Byl to strašně příjemný pocit, surfovat společně, čekat na vlnu, povídat si u toho s ostatními surfaři. Všichni se navzájem chválí, fandí si. Každý se snaží jet co nejlíp, ale přitom člověk soutěží jenom sám se sebou. Zrovna tento den jezdil na paddleboardu "místní diktátor", jak ho nazvali kluci z půjčovny, a bylo neskutečné, co na vlnách uměl. Chytil každou malou vlnku a když se na něj člověk díval, vypadalo to surfování strašně jednoduše :-D

středoevropani zdraví "Aloha" :-)

Čtvrtý den byl stejný jako třetí - Viki na paddleboardu, já na surfu, děti s babičkou na pláži. Šlo nám to čím dál líp, ale únava už byla celkem velká. Bolely mě ruce, ramena a všechno :-D Sjela jsem v euforii vlnu, udělala i dvě točky (nevím, jak se tomu při surfování říká....) a že jdu z vody, ale pak mi ta euforie řekla, ať zkusím ještě další a já znovu pádlovala proti vlnám a tak pořád dokola. Samozřejmě jsem se párkrát dostala na úplně špatné místo, vlna mě chytila a poslala zpátky ke břehu a pádlovala jsem znovu. Další velice příjemná věc, při které si důkladně propláchnete dutiny slanou vodou, je tzv. nose dive. Stane se to, když chytáte vlnu a ve chvíli, kdy by se surf měl pěkně po vlně sklouznout, vlna vás překlopí a letíte i s prknem hlavou napřed. 

"po surfovací"  dos cervezas

Pátý den jsme jeli s Vikim sami a děti s babičkou jsme nechali v hotelu u bazénu. Byl to naráz nezvyk netahat s sebou spoustu věcí jako kočár, hračky do písku, pitíčka, svačinky..... :-D Nemuset celou cestu zpívat "Když jsem já sloužil to první léto"nebo odpovídat na otázky typu "Proč se na mokrých kamenech dělá žabinec a kloužou?" Vzpomínali jsme, že když jsme byli na Bali, dopoledne jsme surfovali, pak se najedli, spali, znovu surfovali a večer šli na party. Teď surfujeme, jsme unavení, ale jdeme s klukama do bazénu, na oběd, modlíme se, aby aspoň na chvíli usnuli. Nespí vůbec nebo jenom chvilku, usíná jeden z nás nebo oba, Peťula rozkramaří věci po pokoji a jde si hrát se záchodovou štětkou (nejlepší hračka). Ok, jdeme znovu do bazénu, večeře, dvě skleničky vína a spát. Prostě rodiče :-D

Během týdne jsem byla dvakrát běhat a dost jsem si užila kopců. Taky jsem skákala po schodech. Video jsem dávala na instagram a na facebook. Bylo zajímavé, že když jsem začala skákat, vždycky přišel někdo a začal to kometovat. Jednou mi fandila skupinka chlapů, to bylo moc příjemné :-D a jednou se nahoře na poslední schod postavila taková dost oplácaná paní. Jela jsem už čtvrté kolo a ona tam pořád stála a usmívala se a pak mi říká: "To je skvělé, jak skáčeš. Ale proč?" To mi jenom připomnělo, že před dovolenou jsem v novinách četla článek o tom, jak se v Evropě šíří epidemie obezity. Říkala jsem si, že to je blbost, že nikdo, s kým se stýkám není tlustý a všichni běhají, cvičí, dělají bikini fitness, jí paleo, low carb a chystají si jídlo do krabiček. Tady v hotelu jsem si naplno uvědomila, jak moc jsou to odlišné světy, že všichni na instagramu běhají, cvičí a jí zdravě. Taky na běžeckých závodech, atletickém tréninku nebo při surfování moc tlustých lidí nepotkáte. Tady u bazénu a v restauraci to ale byla úplně jiná přehlídka. Nevím, jestli teď napsat smutného nebo veselého smajlíka.

Na Tenerife se nám líbilo a určitě sem chceme přijet znovu. Podle mých fotek to tak nevypadá, ale ostrov je krásný a k vidění je toho dost. Na fotkách, kde je oceán, palmy nebo útesy jsou vyfocení i kluci a my jsme se s Vikim domluvili, že na internet nebudeme dávat fotky dětí. Stejně jsme chtěli hlavně surfovat, takže jsme na žádné výlety nejezdili, ale Barča s Honzou toho projeli hodně. Byli s klukama ve dvou zoo (Loro Parque a Siam park) a v ponorce, kam vzali i Viktorka. Taky se jeli podívat na sopku a prý je to v horách hezké a lákalo je to udělat si výšlap. Nás s Vikim nejvíc zaujalo, že v tom Siam Parku se dá po zavíračce pronajmout celý bazén a pouští tam umělé vlny na surfování. Ptali jsme se na to i kluka, co nám půjčoval prkna a prý je to super. Myslela jsem, že při příští návštěvě Tenerife se zajedeme podívat aspoň k té sopce, ale vypadá to, že budeme v noci surfovat na umělých vlnách :-D ALOHA

A úplně na závěr bych chtěla poděkovat Barče a Honzovi za to, že vymysleli, ať jedeme zrovna na Tenerife a že skvěle vybrali hotel. Takže děkujeme :-)

Co vy? Kam se chystáte letos na dovolenou?

Jaké jsou vaše dovolené? Sportovní, poznávací nebo válecí?