neděle 6. září 2015

Craft Ostravský maraton

V minulém článku jsem psala, že jsem se nakonec rozhodla neběžet maraton, ale přehlásit se na některou kratší trať. Když jsem volala na infolinku závodu s přáním přeregistrovat se z maratonu na pětku, cítila jsem se fakt zvláštně. Jako někdo, kdo o prázdninách totálně přestřelil a teď z toho couvá. Ale na samotný závod jsem se těšila a byla jsem zvědavá, jak budu schopná prodat své rychostní tréninky. 

V sobotu jsem si šla vyzvednout startovní číslo a měla zároveň sraz s Edou a Markem. U kávy a koláče jsem si prohlížela mapku závodu a Eda si ze mě dělal srandu, že proč to tak studuju, že jestli poběžím první a bojím se, že zabloudím. Já jsem se přitom jenom snažila poučit z minulého závodu na Bílé, kde jsem si vůbec neprohlídla mapu, kudy máme běžet a pak se zbytečně hodinu nervovala seběhem sjezdovky, který jsme vůbec neběželi. Večer jsme si s Vikim dali na terase víno a i vlastní manžel si do mě rýpnul, že jestli to nevyhraju, ať nechodím domů. Asi to myslel dobře, aby mě vyhecoval, ale já už jsem se viděla, jak po závodě volám Vavře, že spím u ní. 

Ráno mi Peťula připravil svůj klasický budíček v 5:26 a já jsem začala stresovat naplno. Byla jsem nervózní fakt šíleně a Viki se o mě začínal trochu bát, protože mě takhle nikdy neviděl. Chodila jsem po bytě a říkala věci, jako "už nikdy nepoběžím žádný závod" a "hlavně mě nepouštěj na triatlon, protože se určitě utopím v moři a spadnu z kola". Nejhorší bylo, že jsem tím vyšilováním štvala sama sebe!!! Proboha, vždyť o nic nejde, není to mistrovství světa, nejsem žádný profi sportovec, nikdo mě nesponzoruje, běžím sama za sebe, takže to svým špatným výkonem nikomu nepokazím. Po půl desáté jsem odešla z domu, lehce jsem se rozběhla a nervozita odcházela s každým uběhnutým metrem. Do Trojhalí u Karoliny, kde se startovalo, jsem přišla úplně klidná, v pohodě a o to víc mi přišlo směšné to ranní stresování. Stihla jsem start hlavního závodu, tedy maratonu a půlmaratonu, ale bohužel ze všech známých a kamarádů jsem zahlídla jenom Míšu. 

Pak jsem odevzdala batoh v úschovně a šla se rozběhat. V tuto chvíli už jsem byla úplně klidná a věřila jsem, že to dnes zvládnu. Start byl společný pro 5km, 10km a štafety a hned od začátku se mi běželo lehce a dařilo se mi držet tempo kolem 4:10/km. Nevím, jak popsat celý průběh závodu, protože při tomto tempu nad ničím nepřemýšlím. Jenom jsem běžela a říkala si, já to chci vyhrát, já to  chci vyhrát, ať mě nepředběhne žádná holka, makej. Kousek za třetím kilometrem jsem předběhla běžce v šedém tričku, který mě povzbuzoval roztomilým utíkej růžová, utíkej :-) Chvíli jsem táhla já jeho, pak zase on mě. Těšila jsem se na společnou fotku v cíli, ale on běžel desítku a už jsme se nepotkali :-( To už jsme se pomalu blížili k cíli, proběhli jsme kolem Karoliny a mě píply garminy, že už jako mám uběhnutých 5km. Viděla jsem cílovou bránu, protáhla jsem krok a běžela si pro vítězství. Juchůů, paráda, medaile :-D Mám radost, že jsem první. V cíli rozhovor s moderátorem a za chvíli už krátké pozdravení s Edou, který běžel desítku.

Cílový čas 22:36. Celkově i mezi chlapama 3.místo. Ze začátku mě trošku mrzelo, že jsem si osobní rekord zaběhla jenom ve svých hodinkách, protože závod byl o více než 300m delší, ale jinak samozřejmě převládá radost. Průměrné tempo jsem měla 4:13/km, vyhrála jsem a dostala jsem růžové tričko :-) Krása :-) 






Dnes ale těch důvodů k radosti bylo mnohem víc, protože:


Marťa běžela svůj první závod a zárověň prvních 10km v životě :-)



Pavla uběhla svůj první půlmaraton :-)



Barča stála poprvé na bedně, protože byla na 3.místě ve své kategorii :-)




A Marek pokořil maraton!!!



Tohle byly novinky, ale naštěstí některé věci se nemění a zůstávají. A tím je tradiční vítězství Danušky, která jasně ovládla svou kategorii na půlmaratonu :-)




Dobrou noc :-) My s Vikim otvíráme víno na oslavu toho, jak má rychlou manželku :-)

Mějte se hezky :-)

A.

21 komentářů:

  1. ještě jednou veliká gratulace Bety a mrzí mě, že jsem nemohla běžet, ale házená a děti měly tentokrát přednost :-)
    rozesmála jsem se nad komentářem... volám Vavře.... :-D :-D :-D
    to mě nutí ti napsat, že by to chtělo pokec u vínka nejen s Vikim ;-) něco naplánujeme, doufám, že brzo...
    užívej a oslavuj :-*
    Vavřa
    Vavřa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak spaní u tebe už mám celkem natrénované :-D A to víno musíme, zajišťuju hlídání :-)

      Vymazat
  2. Ty jsi hustáááááá!!! A taky dost úúúúúúžasná!!! GRATULUJU!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju a děkuju :-) Měla jsem v cíli fakt radost :-)

      Vymazat
  3. Alžběto, Ty jsi neuvěřitelná! Moc gratuluji k vítězství! Jo a ty růžové podkolenky chci takyyy :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Ali :-) Ty podkolenky jsou Royal Bay a jsou super. Jako psychická podpora fungují skvěle :-D

      Vymazat
  4. Krásný čas, gratuluju :-) Musím říct, že se mi celá akce nad očekávání líbila :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :-) Taky se mi to líbilo. Zázemí závodu v Trojhalí bylo super.

      Vymazat
  5. Pěknééé Bětko, moc gratuluji!! Takový čas, to je pro mě úplné scifi :D A zasmála jsem se u předchozího článku o oblečení, koukám, že to máme úplně stejně... I když stejně většinou skončím u růžových kraťasů a měním jen vršek, protože mi tak nějak přinášejí štěstí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru moc děkuju :-) Doufám, že ten čas ještě vylepším. Pro mě jsou zase scifi ty tvoje ultra. A s tím oblečením mě pobavil Marek, protože jsem myslela, že to chlapi neřeší, že si prostě něco vezmou a jdou. A ono ne :-)

      Vymazat
  6. SpeedyMom! Jsi neskutečná!! Tohle je pro mě absurdní tempo dosažitelný tak možná při nějakých rovinkách?! Respect!! A jen tak dál! (jak jsem psala, chystáš na nás velké věci, velké, sakra rychlé věci ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, děkuju nejvíc :-) Ty mě strašně moc motivuješ a dodáváš odvahu :-) Já sama cítím, že to ještě půjde zlepšit :-)

      Vymazat
    2. Samozřejmě, že půjde - respektive, poběží!!

      Vymazat
  7. Moc gratuluju! Jak vidím natrénováno máš, tak kdy přijedeš na Londýnský maraton???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :-) A Londýnský maraton to zní fakt dobře :-) Mám na Londýn hezké vzpomínky :-)

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře. Moc si jich vážím.