Všude se píše, že běhání je levný sport, koupíte tenisky a běžíte. U nás to není tak úplně pravda. Manžel mě v běhání a ve sportu obecně podporuje, ale hodně pracuje a sám hraje hokej. Jedna babička je nehlídací. Moje mamka ta naopak chce mít kluky pořád, ale bydlí sto kilometrů od nás. Když jsem se připravovala na půlmaraton, tak to ještě nějak šlo. Buď jsem šla běhat brzo ráno nebo jsem jela za mámou nebo ona k nám. A nebo jsem prostě neběhala a musely stačit procházky po parku a večer nějaké cvičení doma. Když jsem se na podzim rozhodla, že chci běžet maraton, bylo jasné, že tímto stylem toho moc nenatrénuju a postupně jsme přidávali podpůrné prostředky.
První byl kočárek na běhání BOB Revolution SE. Chtěla jsem jej dlouho, ale odrazovala mě cena a taky to, že jsem běhala i s normálním kočárkem a šlo. Pak jsem se na BOBa podívala v americkém eshopu a zjistila jsem, že je tam o dost levnější. A to rozhodlo. Na podzim jsme byli měsíc na Floridě, takže jsem kočár objednala a nechala si ho poslat tam. BOB byla láska od prvních kroků, je božský :-) Se starým kočárem jsem běhala, ale tohle je prostě úplně jiná hra na jiném hřišti. Má obrovská kola a krásně pruží.
Kočárek je sice bomba, ale nevyřeší to, že Peťula v něm vydrží jenom na spaní, což je tak maximálně hodinu v kuse. A taky mám syny dva a oba se do něj na běhání nevejdou. Takže k nám na začátku prosince přišla slečna na hlídání Beáta. Chvíli trvalo než si na ni Peťula zvyknul, ale teď už je to v pohodě. Beáta je budoucí porodní asistentka a je skvělá. Hned se naučila vázat šátek a Peťulu v něm uspat a Viktorek ji má taky rád.
Poslední pomocník je běžecký pás. Tomu jsem se bránila docela dlouho ze dvou důvodů - běhání venku je nejlepší a bála jsem se, ať si nepořídím drahý věšák na oblečení. Viděla jsem takhle u kamarádek spoustu rotopedů zastrčených někde v koutě ložnice a zaskládaných tričkama. Dnes má pás týdenní výročí a zatím jsem na něm uběhla 30 kilometrů, tak uvidíme. Běh na pásu beru jako kdybych dělala jiný sport. Pustím si do sluchátek taneční hudbu, zhasnu a frčím. Jojo vzpomínka na mládí a na party v klubech, později jsem takhle ujížděla na spinningu a teď doma v pracovně, když děti spí :-D
Když tohle všechno sečtu, dala jsem do běhání už docela dost peněz. Z házené jsem byla zvyklá, že mi za to, že běhám s míčem po hřišti někdo platí a ještě mě trenér nutí jít na masáž, do sauny, na cvičení s fyzioterapeutem. Je to trošku změna :-)
Takhle vybavená už se ale opravdu nemůžu vymlouvat vůbec na nic a je to jenom na mně.
Takhle vybavená už se ale opravdu nemůžu vymlouvat vůbec na nic a je to jenom na mně.
WORK HARD, NO EXCUSES!!!
Juu ja chci taky Beatu :D
OdpovědětVymazatJe to super :-) Ten pocit, že na dvě hodiny někam vypadnu bez dětí je velmi osvěžující. Stejně už pak poslední půlhodinu vymýšlím, co budu vařit a co musím nakoupit, přesně jako jsi psala ty :-D
OdpovědětVymazat