Ahoj všichni, dnes pro vás mám nachystanou soutěž o dvě fajn vychytávky. Před nějakou dobou jsem napsala článek 5 tipů jak běhat na podzim a v zimě a říkala jsem v něm, že běhám a budu běhat s pepřákem. Pár dnů potom mě kontaktoval eshop HQH System, jestli bych neměla zájem vyzkoušet dva jejich produkty - pepřový sprej pro běžce a osobní alarm. Vy, kteří nemáte rádi na blogu reklamu, můžete v tuto chvíli přestat číst, protože jsem se ty dvě věci rozhodla vyzkoušet a je to tedy reklama. Vy ostatní klidně pokračujte ve čtení :-)
Řekla bych, že z alarmu byl víc nadšený Viki než já. Bojí se o mě, nutí mě brát si večer taxík, i když jedu jenom kousek a nepustil by mě běhat samotnou večer kolem řeky nebo do parku. Včera večer jsem měla trénink naplánovaný až na večer. Běhala jsem po městě po osvětlených širokých ulicích a a vzala jsem si pepřák i alarm s sebou na vyzkoušení. Nikdo mě nepřepadnul, takže jsem ani jedno naštěstí nepoužila přímo v akci, ale i tak obojí doporučuju :-)
Pepper Spray The Runner má gumičku, kterou si navlečete na ruku a nijak vám při běhu nezavazí a přitom je připravený k použití. Svůj starý pepřák jsem vždycky držela v ruce, kde mi po pár kilometrech začal vadit, takže jsem ho strčila do kapsy. A z té kapsy by se mi zase špatně vytahoval, kdybych byla nucená ho použít. Takže stačí taková drobnost jako gumička a "problém" je vyřešený. Za mě super. Koupit si ho můžete tady http://shop.hqh.cz/370-peprove-spreje
Osobní alarm je taková malá věc velikosti přívěšku na klíče. Když vytrhnete řetízek z té plastové části, začne to hlasitě houkat, pískat, něco jako zvuk sirény, prostě dělat kravál :-) Tento zvuk by měl útočníka vylekat nebo minimálně na chvíli zdržet a buď uteče on nebo než on zjistí, co se děje, vy získáte náskok a můžete utíkat pryč. Ideální je si alarm připnout na zip u kabelky nebo u bundy a pak jenom trhnout řetízkem. Já jsem měla alarm v kapse, protože na kapsách mé běžecké bundy je zip hodně drobný a nebylo to jak připevnit. Koupit můžete tady http://shop.hqh.cz/371-osobni-alarmy
V žádném případě nechci z běhání dělat nějaký nebezpečný sport a šířit paniku, že za každým rohem číhá nějaký násilník. To vůbec ne, ale na druhou stranu, kdo je připraven není překvapen a tyhle dvě drobnosti se vám v pohodě vejdou do kapsy nebo do kabelky.
Pepřový sprej i osobní alarm může vyhrát jeden z vás. Původně jsem chtěla do soutěže zapojit jenom ženy, ale když jsem viděla, jak se ten alarm líbil Vikimu a byl rád, že mu něco pomůže ochránit manželku, rozhodla jsem se muže nevynechávat. Protože každý muž má partnerku, maminku, sestru nebo třeba kamarádku, které by tyto šikovné věci mohl věnovat. Pepřák ani alarm nejsou samozřejmě určené jenom pro běžce, ale hodí se třeba, když se pozdě večer vracíte z práce, jdete domů z večírku apd.
Jak se zapojit do soutěže?
- pokud se vám Utíkej mami utíkej líbí, budu ráda za váš "lajk" facebookové stránky a sledování na instagramu
- napište mi do komentáře, jestli jste někdy při běhání, na bruslích nebo na výletě v přírodě zažili okamžik, kdy jste se báli
- napište mi na sebe email, ať vás můžu kontaktovat v případě výhry
- pokud z nějakého důvodu nechcete psát email do komentářů pod článkem, napište mi do zpávy na fb nebo na email
- soutěž potrvá do půlnoci neděle 13.12.2015
- výherce vylosuju a vyhlásím v pondělí 14.12.2015
Mějte se hezky. Přeju hodně štěstí při losování.
Běhání zdar :-)
Běhání zdar :-)
A.
Článek jako na zavolanou :) Zrovna včera u nás probíhala velká diskuze na téma neběhej večer sama (neboli v překladu neběhej vůbec - protože manžel chodí z práce po 5.večer a to už je teď tma, že jo)... tohle je super. Ani jsem nevěděla, že něco jako takový alarm existuje. O pepřáku jsem věděla, ale tahle gumička mi unikla. Ráda tě čtu! :-) verkusa@gmail.com
OdpovědětVymazatReklama vůbec nevadí, když jde o bezpečnost, moc užitečný článek! Bála jsem se při běhání zatím jen jednou, když jsem za sebou večer slyšela dělší dobu kroky, naštěstí se ukázalo, že to byl jen neškodný ožrala:) Sleduju Tě a fandím, Alžběto! Jen tak dál...m.krejcova1311@gmail.com
OdpovědětVymazatnejde mi o soutěž, takže mě nezařazujte do slosování. Kdysi se mi stala taková událost. To jsme trénovali na B7 s kamarádem, tak jsme se domluvili, že půjdeme z Třince do Ostravice přes noc. Těsně před začátkem tréninku mi to kámoš odvolal, tak jsem si říkal, že to zvládnu sám (už nikdy více sám nepůjdu v noci). Přibližně ve 2 hodiny ráno jsem byl na Ropici a při sbíhání do Morávky jsem se tak vylekal stínu větve stromu, kterou způsobila čelovka. Na ten obrys jelena snad nikdy nezapomenu. Stín se objevil asi jeden metr přede mnou. Málem následovala zástava srdce. To je asi nejhorší zážitek z běhání…
OdpovědětVymazatZdravím, ráda bych vyhrála pepřový sprej. Večer mám strach chodit po dědině, protože mám fóbii ze psů, i když jsem k smíchu a vytáhnout auto zabere víc času než kdybych šla pěšky. V případě výhry osobní alarm ráda přenechám někomu jinému. Hezký zbytek dne. atigram@email.cz
OdpovědětVymazatTak já jdu teda taky soutěžit, protože ten pepřák si kupuju už zhruba rok.. jenom jsem se k tomu pořád ještě nerozhoupala!
OdpovědětVymazatJá tady "u nás" občas běhám v lesíku za rohem, většinou v časy, kdy moc dalších lidí neběhá a zrovna nedávno jsem potkala chlápka se psem, co šel naproti, pak se otočil, prošel zkratkou lesíkem, pak zase proti mně... asi čtyřikrát a FAKT divně na mě koukal. Pořád jsem si říkala, že nesmím být paranoidní, a že to, že pán vypadá jako vrah malých dětí a znásilňovač, neznamená, že FAKT je. Nakonec sem lapla mobil a volala svýmu Pepovi, ať rychle vstává a oblíkne se a jde mi naproti, mluvila jsem FAKT hlasitě, tak se pán se asi lekl a zmizel... od tý doby do lesíku sama ani nepáchnu a pěkně mě to mrzí! Takže ten pepřák FAKT potřebuju, abych tam zas mohla, protože se tam běhá fakt moc pěkne :)
Jéé, to jsou zajímavé věcičky:-)
OdpovědětVymazatTak já taky přispěji do mlýna... nedávno jsem o svém strachu psala článek, ale mám ještě další historky v rukávu :D
Jednou, to mi bylo asi 15, když jsem teprv s běháním začínala, se proti mě v lese rozeběhl na volno puštěný pitbul. Byl docela agresivní a už už jsem se bála, že mi něco udělá, ale nakonec se z poza rohu vynořil páníček a dostala jsem přednášku, jak je strašně hodnej a neškodnej:D
Noooo a nebo jednou, když jsem byla na semestr na Taiwanu, jela jsem tam na kole a najednou se vedle mě objevil Taiwanec na skútru, chvíli jel vedle mě a potom si strčil ruku do kalhot a za jízdy si ho začal na tom skútru honit..nevěděla jsem, co mám dělat, protože přece jenom jsem měla pomalejší vozidlo, tak jsem mu ujet nemohla:D takhle s rukou v kalhotách vedle mě jel asi 500m a potom mi sáhnul na prsa a než jsem stačila jakkoli zareagovat, šlápnul na plyn a ujel...no v té chvíli mi moc příjemně nebylo a pár dní jsem se bála jezdit na kole a běhat sama:D
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTak tohle by se mi opravdu hodilo. Je mi 15 a kvůli škole běhám většinou taky později odpoledne. Asi si dokážeš představit, že mamka je šílená strachy :-D
OdpovědětVymazatstepatomanova@email.cz
Tak tohle by se mi opravdu hodilo. Je mi 15 a kvůli škole běhám většinou taky později odpoledne. Asi si dokážeš představit, že mamka je šílená strachy :-D
OdpovědětVymazatstepatomanova@email.cz
Tak já se, na poslední chvíli, taky připojím do soutěže :) Nikdy se mi nic nestalo, nejsem ani moc poserka, ale to nemění nic na faktu, že se něco stát může... Peprak mám v kapse u bundy, když běžím podezřelou oblastí, tak v ruce. Martin se o mně bojí dost, nejraději by mě vůbec nepouštěl za tmy ven... Říkal, že po Adventní výzvě mám utrum :)) Tak třeba bych neměla, když bych byla tak "ozbrojená" :) peta.balasova@centrum.cz alias @predpikolou :)
OdpovědětVymazatTak já se, na poslední chvíli, taky připojím do soutěže :) Nikdy se mi nic nestalo, nejsem ani moc poserka, ale to nemění nic na faktu, že se něco stát může... Peprak mám v kapse u bundy, když běžím podezřelou oblastí, tak v ruce. Martin se o mně bojí dost, nejraději by mě vůbec nepouštěl za tmy ven... Říkal, že po Adventní výzvě mám utrum :)) Tak třeba bych neměla, když bych byla tak "ozbrojená" :) peta.balasova@centrum.cz alias @predpikolou :)
OdpovědětVymazatZdravim, za sebe mohu rici, ze jsem se zatim nedostal do situace, kdy bych se citil nekym ohrozen. Beham prevazne ve vecernich hodinach, coz v tomto zimnim obdobi znamena pernametne za tmy. Proto se snazim vybirat si prevazne takove trate, ktere jsou trvale osvetleny. Beru si s sebou jen male svetlo, pro pripad, ze bych se dostal do mist, ktere nebude dostatecne osvetleno. Vice se tedy obavam nejake srazky s neosvetlenym cyklistou, nez pripadneho napadeni. Jednou se mi stalo, ze jsem bezel lesem zde v Kohoutovicich a jelikoz vim, ze se zde zdrzuji sem tam nejaci bezdomovci, je pravdou, ze i me, coby muzskemu, se nebezelo uplne beze strachu. Byt jsem mel celovku, byl jsem nucen se vice soustredit na ruzne zvuky jdouci z lesa, nez abych si mohl naplno uzivat pocit z behu. Mejte se hezky v tomto adventnim case. Jirka. jiri.loucky@gmail.com
OdpovědětVymazat